Dvě soboty po sobě jsem se zúčastnila nějaké párty, a pokaždé to byla kostýmová párty. To už se mi nestalo... No, vlastně se mi to nestalo ještě nikdy.:D Skoro bych zapomněla, jak jsou takové kostýmové párty zábavné, tedy zejména příprava na ně. V prvním případě se jednalo o rozlučkovou párty s kamarádkou ze školy a téma bylo krásně mezinárodní - "Státy světa". Na tenhle večírek se mi vymýšlel kostým asi nejhůř, nechtěla jsem, aby to bylo nějaké klasické klišé Francouzka/Italka/Němka atd., už to skoro vypadalo, že nepřijdu v žádném kostýmu a jenom přinesu na ochutnávku nějaké tradiční nápoje a jídla, ale naštěstí mě na poslední chvíli zachránila kamarádka, respektive její kostým z posledního zvonění.
Jenom upozorňuju, že fotek bude málo, zaprvé jsem na druhé akci byla za fotografa, takže svých fotek mám minimum, no a možná jste si všimli, že fotek s jinými lidmi se sem snažím dávat jen nutné minimum - přeci jen od nikoho nemám svolení jeho fotky na net dávat, proto když už se tu nějaká objeví, byla dotyčným nahrána na fejs nebo jeho vlastní blog, takže to beru tak, jako že mu to podělení se s internetem zrovna u téhle fotky nevadí...:D
Nápad na tenhle článek se zrodil jednoduše - ruská hudba je pro dost lidí exotická a posluchači se k ní nemají vlastně jak dostat. Zčásti také proto, že hromada lidí nemá rusáky ráda (záměrně používám tvar rusáky, protože mezi Rusem a rusákem je stejný rozdíl jako mezi pražanem a pražákem) a tak ani nemá důvod tuhle hudbu vyhledávat. Nicméně vyzívám vás, milí přátelé :), abyste na chvíli nechali národnost být národností a udělali si malý výlet. Měla jsem možnost aspoň trochu některé z těchto lidí poznat, a i když jsou skutečně hodně svérázní, nejsou jako ti typičtí novorusové, na které máme možnost narazit dnes a denně v každém větším českém městě. On to v současnosti nemá tvor zvaný alternativní umělec v Rusku zrovna růžové - z různých důvodů. Jako jeden příklad z mnoha mě napadá ten, o kterém mluvil můj známý - že drtivá většina Rusů uznává za hudbu pouze jakýsi pop-folk, což je podobně svérázný a krajový styl jako v případě ČR to, čemu říkáme hospodský rock. Cokoliv, co se nedá aspoň trochu do této škatulky zařadit, je odpad, stejně jako autor.
Samozřejmě, jako drtivá většina lidí mé generace, jsem poprvé zpívanou ruštinu slyšela díky na začátku tisíciletí tolik populárním t.A.T.u.; přiznávám, že doteď mám jejich alba a poslouchám je. Ale o nich se rozkecávat nebudu. Jen jsem je chtěla zmínit v rámci konstatování, že díky jejich hudbě jsem poprvé přičichla k ruštině a že mi tenhle jazyk zněl celkem pěkně, stejně jako mi pěkně zní další slovanské jazyky. O spoustu let později jsem seděla u kompu a hledala na youtube videa s mojí oblíbenou italskou kapelou Exilia. Najednou na mě vyskočilo cosi, co bylo v azbuce a neslo označení "ruská Exilia". Řekla jsem si, že to by mohlo být zajímavé a rozklikla jsem. Tak se dostávají na scénu The Slot. Kapela, která za všechno může a o které kdybych měla vyprávět, budeme tu sedět do soudného dne.
Porcelain jsem začala sledovat ještě jako Porcelain And The Tramps a i když mi chvilku trvalo její novější tvorbu překousnout, nakonec jsem se smířila s tím, že s novou přezdívkou přišla i nová éra (i když přezdívku měnila hlavně z praktických důvodů, jelikož původní přezdívka byla dost matoucí a lidé si mysleli, že se jedná o skupinu). Dost lidí tuhle změnu nepřekouslo s tím, že nová tvorba je bezduchá a kolotočová, což je z části pravda (i já už mám občas pocit, že jestli ještě v jedné písničce uslyším ooohhh lala, tak budu zvracet), ale můj mizerný hudební vkus je všeobecně známý :D , takže mě se to prostě líbí i tak.
Porcelain zatím moc písniček nevydala - myšleno v poměru k tomu, jak dlouho už na hudební scéně působí - proto bude těžké vybrat ty nej a nenaházet je sem všechny, ale budu se snažit vybrat jenom ty skutečně nejoblíbenější.:)
Takže, prvně ty ze staršího období, tedy Porcelain And The Tramps...
The Neighbor - střídají se u mě období, kdy tuhle písničku nemůžu ani slyšet, s obdobími, kdy jí naopak poslouchám pořád dokola.
Stručně a krátce, žádná sláva.:D Na druhou stranu nic hrozného se nestalo, takže vždycky může být hůř. Hlavní bylo, že jsem úspěšně odstátnicovala a stejně úspěšně se dostala na navazující studium. Musela jsem ale šetřit peníze, takže jediný můj větší výlet byla tradiční chata v Županovicích. Ale popořádku.
První fotka je z druhého týdne v červenci, kdy u mě byla na návštěvě moje "sis" Jane. Abychom se nenudily, vymyslela jsem nám výlet na hrad Kámen, kde zrovna probíhal týden s Jezernickými pány. Přednáška byla naprosto boží a dokonce jsme se dobře provdaly! Na fotce mi dočasný tatínek zrovna vybírá vhodného ženicha.
