pondělí 9. listopadu 2015

Ghoul: Všechno dobře a všechno špatně

Seznam (a nejen on, ale tam jsem koukala já) si pro nás letos připravil jako Halloweenský dárek často propíraný Jáklův film. A protože jsem na něj byla zvědavá, ale zase ne tolik, abych ho nějak aktivně sama vyhledala, rozhodla jsem se chopit příležitosti. Po jeho skončení se cítím dost podvedeně. Z fachmanského hlediska bych tomu klidně dala plný počet bodů, z hlediska děje bych si rvala vlasy na hlavě, jaké tam byly blbosti. I proto jsem se rozhodla nakonec sepsat to do menšího komentáře (od jisté doby už svým hodnocením neříkám velkohubě recenze).
Od čeho začít? Asi od toho, že tím, co mě přimělo nevypnout film po prvních pár minutách byl překvapivě povedený dabing a skvělá práce režie i kamery. Tady by bylo na místě se zastavit a říct pár slov o found footage filmech jako takových. Ano, všichni víme a asi i musíme uznat, že po Blair Witch to ztratilo kouzlo - je to přesný případ opakovaného vtipu, který přestává být vtipem. Z nějakého mě neznámého důvodu se ještě podařilo uchytit se Paranormal Activity, ale jinak nám FF filmy nemají a už pravděpodobně ani nikdy nebudou mít co nabídnout (osobně za vrchol tohoto fenoménu, pokud pominu Blair Witch, považuju první a druhý díl španělského RECu). Proto, pokud se už rozhodnu na nějaký takový film dívat, chci po něm jediné - věrnost žánrovému zařazení. Ano, technologie jsou dnes sice daleko, ale nedokonalosti v práci s kamerou, ve zpracování zvuku atd. jsou to, co pro mě primárně utváří pocit, že se skutečně dívám na něčí amatérské video - a ne na video zručného kamerama, který se jenom snaží tvářit jako amatér. V tomhle ohledu tedy Ghoul naprosto splnil má očekávání a byla jsem dokonce ochotná i dlouhou dobu přecházet díry a nesmyslnosti v ději. Ale všechno má své hranice.
Častým nešvarem (nejen) FF hororů je nesympatickost postav. Toto se sice objevuje i u jiných hororových filmů, vlastně až příliš velká většina hororové tvorby se vyznačuje tím, že postavy nemáte ani pořádně čas poznat, ergo vám je nakonec vlastně úplně jedno, co s nimi bude, a atmosféra je buď v tahu, nebo se ani nedostaví. Já jsem člověk celkem trpělivý a nenáročný, takže na nesympatické postavy prakticky nikdy nenadávám, ale u tohoto filmu se u mě poprvé dostavil ten pocit, o kterém mluví mnozi moji bývalí "kolegové" z horror.cz - "Ježiš, zabij už toho vola/tu krávu... No hurá, konečně, na začátku bylo pozdě." Fandit hlavní záporné postavě asi v tomto případě není ten nejlepší start, který do filmu můžete mít.
Mluvila jsem o dírách a nesrovnalostech v ději, které bych tu teď mohla vyjmenovat a náležitě rozpitvat. To by ale bylo stejné jako pitvat se v témže v případě druhého Silent Hillu - bylo toho tolik, že už jenom z principu se mi do toho hrozně nechce a beztak to musel vidět každý. Kromě toho, že zde zjevně došlo k lehkému nepochopení toho, kdo nebo co to vlastně je ghúl, tak bych za všechny ostatní větší či menší drobnosti zmínila to, že mobily sice nefungují, ale internet šlape. Třeba to tak zamýšlely zlé síly, aby si naši milí hrdinové mohli přečíst ten pěkný článek a podívat se na ta pěkná videa? (Ironie.)
Kolem a kolem bych se na Ghoula klidně podívala znovu, tentokrát v originále, abych mohla posoudit, jestli tomu dabing neubral nebo naopak nepřidal. Kdyby šlo jen o tu vizuální stránku, ráda ho pochválím. Ale doprčic, takhle slaboučký scénář jsem naposledy viděla v Black Swan (a teď mě ukamenujte :D).

P.S.: Na Masarykově univerzitě je na téma ukrajinského hladomoru obhájená moc hezká bakalářská práce. Pokud někoho z vás tohle téma zajímá, doporučuju ji k přečtení všema deseti. (Nachází se v ní i moje nejoblíbenější zkažená parafráze: "Následkem diskuzí Komise uznala za správné, že Stalin chtěl zasadit smrtelnou ránu ukrajinskému národu jako takovému." Aneb tak hlavně že to Stalinovi na západě nakonec schválili...)