I když si můžeme myslet, že internet nám nabízí možnost nahlédnout do všeho a ujišťuje nás v našich přesvědčeních, nemusí to být vždycky tak. Vlastně v drtivé většině si, i když se snažíme být sebeotevřenější, selektujeme jenom to, co nás zajímá, a zajímáme se především o fakta, která hovoří naším jazykem. Získáváme pak z toho pocit, že hlas "naší strany" je silný, že má pevnou základnu a tudíž i šanci na úspěch. Dodnes si pamatuju to obrovské překvapení a znechucení prakticky všech mých známých i kamarádů, když v prezidentské volbě vyhrál Zeman, zatímco oni byli skálopevně přesvědčení, že "Karel" má vítězství v kapse. Moje rada pro ně tehdy byla jediná - stačilo sledovat novinky. Novinky.cz jsou pro mě zhruba od roku 2008 nejspolehlivějším ukazatelem veřejného mínění, za těch 8 let nezklamaly ani jednou. Jenže to je právě to - novinky.cz jsou téměř pro všechny synonymem žumpy a málokdo by vám řekl něco jiného než "Takový odpad já nečtu; novinky.cz čtou jenom lidi, co mají v hlavě nasráno." Jenže myslet si můžeme v konečném výsledku co chceme, nezmění to fakt, že díky seznamu jsou novinky jedním z (pokud ne rovnou tím nej) nejnavštěvovanějších zpravodajských serverů. Proto to, co se zde objevuje na diskuzích, je něco, co se nezdráhám označit za průkazný vzorek. V práci mi dnes a denně také proudí davy lidí, z nichž většinu bych označila nejradši nějakým hanlivým výrazem ohledně jejich inteligence - ale to je právě to. Průměrný člověk je průměrný. Má průměrné IQ, průměrnou ženu, průměrné děti, průměrné rodiče, průměrné kamarády, průměrnou práci. Jenom plat má podprůměrný.
Jak jsem dnes napsala jedné své slovenské kamarádce, jsem ráda, že u nás teď nějakou dobu volby nebudou. Ta radikalizace společnosti je OBROVSKÁ. Nevím, nakolik si to třeba právě vy, milí čtenáři, uvědomujete, ale je to holý fakt. Nemá smysl teď přemítat nad tím, jestli uprchlíci, EU, NATO, Rusko, kdo vlastně, co vlastně a co si o tom všem myslíme, primárně se musíme smířit s tím, že se změnila situace, a že se změnila dost k horšímu - k horšímu v tom smyslu, že bude čím dál horší domluvit se jedna strana s druhou. Protože obě strany se navzájem ani domlouvat nechtějí. Někde mezi tím vším stojí ta míň početná skupina, do které bohužel patřím i já, která je odpůrcem krátkozrakých řešení a nejradši by, kdyby si všichni dali pár facek, trochu se uklidnili a šli se domluvit jako normální, dospělí lidé. Bohužel doba přestává být dialogu jakkoliv nakloněná.
Slot v jedné ze svých nových písní zpívají: "Sama sebe trhá na kousky, všechno a všechny kolem sebe ničí, neumí jinak žít ta prostá ruská duše." Já bych tu prostou ruskou duši rozšířila tak dál za hranice, protože to podle mě není jenom výsada Ruska. Vůbec celá ta písnička je takovým krásným vystižením části toho, co se teď děje...
Neříká se nám to lehko, jak kdyby větu cosi tížilo
Jste slabý skočit z mostu?
Já a slabý? Vždyť jsem Rus!
Rozumem nás nepochopíte, nejsme východ ani západ
Tady je ruský duch, to je silný, specifický pach
Američan - podstatné jméno, Rus - přídavné jméno
K němu se zadarmo pojí silné sprosté slovo
Vy vedete boj do první kapky krve, my do poslední
To, co vybudujeme natrvalo, beze stopy zmizí
Nejprve konáme a přemýšlet budeme potom
Žijeme jen jednou, po nás ať přijde potopa
Otázka být či nebýt není otázka - let's do it!
Všechny smrtky nepřijdou a jedna nemine
Neumíme žít, ale umíme přežít
Kde červení raci tráví zimu a kdo je pro nás "Kuzmova matka"*
Dokážeme cokoliv... Po bezpráví
A žijeme, abyste pochopili, co nemáte dělat
Co máte a nemáte dělat
Sama sebe trhá na kousky
Všechno a všechny kolem sebe ničí
Neumí jinak žít
Prostá ruská duše
Citlivě, jak vidno, nás podvedl drahý blok NATO
Do země nezemě nás to zaneslo, máte to zapotřebí?
Vaše fuck you je dětské žvatlání na pozadí ruského matu
Jsme v námořnických tričkách a každý jak opice s granátem
Rusové se nedají a neustoupí
Chápeme jenom tehdy, když nás k smrti ubíjejí
Rádi se učíme, ale stejně nenávidíme, když nás učí
Kdo k nám přijde s mečem, ten dostane přes ústa
Jsme nebezpeční, dokud nemusíme moc
A na kamnech, v očekávání zázraku, za hrudníkem božím
Nech nás dělat, jak je libo "a my zůstaneme doma"
Nechat se pokřtít, dokud nezahřmí hrom
Refrén
Raněné zvíře je dvakrát tolik vznětlivé
Teď uvěřilo, že ve válce je jako ve válce
Teď jsme všichni pěchota, devátá rota
Strýčku Same, ty sám jsi ze mě udělal patriota
Kusy idiota, už pochopte
Rusko nelze ohnout, stane se ještě víc červeno-bílo-modrým
A více silným, a jestli bude potřeba, tak raz dva
Vyroste dvouhlavému orlovi třetí hlava
*
"ukázat Kuzmovu matku" je v ruštině výraz pro nespecifikovanou
výhrůžku; legendárním se stal výrok Nikity Chruščova, ve kterém tato
slova byla použita proti Američanům, a Američané si prý následně
domysleli, že "Kuzmova matka" označuje nějakou novou sovětskou zbraň
(zpětně lze za "Kuzmovu matku" v tomto případě považovat bombu Car,
doposud největší vyrobenou jadernou bombu v historii)
