čtvrtek 9. února 2012

Nine Lashes - Anthem of the Lonely

Ani sama jsem nečekala, že nová písnička bude tak brzo.:D Už je k ní i klip, ale ten sem dávat nebudu, protože se mi opravdu hodně nelíbí. A bere mi iluze o tom, že někteří členové jsou celkem koukatelní.:D


Srdce z kamene
Bezcitné a zkostnatělé
Zlom je a roztrhej
Ať může jít
Jenom si pomyslet
Že jsem mu říkal "vlastní"
A nikdy bych si nepomyslel
Že ta bolest může být ještě větší

Takže ho osvobodím
Pamatuju si, cos říkala
Bolest je to, co přinášíš
Bohužel, tolik se mýlíš
Budu ti odporovat
A vrhnu se do změn
Zahoď prázdné srdce

Teď
Se mi nechce nikdy opustit toto místo
A teď
To vidím jinak
Teď, i když mě přijmeš
Budu stát sám, stát sám

Je těžší uvědomit si
Kam jenom jít
Kéž by se hvězdy spojily
Východy slunce zazářily
Nepotřebuji
Ticho uprostřed bouře
Nebo něco, o čem bych měl křičet
Když mám prázdné plíce

úterý 7. února 2012

Slot - Čornoje na čornom

Původně jsem chtěla psát článek o tom, jakým peklem jsem si prošla dnes u zubařky (aneb už se vám někdy stalo, že jste po extra bolestivém zubařském zákroku upadli do šoku, kdy jste se jenom třásli a vzlykali a nebyli prvních pár chvil schopní to ovládnout? Well, been there...), ale rozhodla jsem se, že ošklivé věci se mají zapomínat. Místo toho jsem se rozhodla věnovat trochu prostoru písničce, kterou jsem tak vyzdvihla v předposledním článku. Takže pro připomenutí video, a hlavně - překlad! Asi budu muset trochu překopat žebříček svých oblíbených písní od Slot.
Dopředu omluva těm, kteří nesnáší ruštinu. Příští písnička ruská nebude, slibuju.


Kdesi v černo-černé zemi
V černo-černém městě
Na kraji černé ulice stojí dům

Má černou radost na stěně
Růže na slepém okně
V tom domě žijeme my

Padá černý sníh, nesnaž se, přátele nenajdeš
Přes mraky se prodírá malý černý paprsek
Slunce je k nebesům přibyté černou dírou
Podívej, bílá vrána letí. Stop, to mě ničí

Černé na černém - pustota
(Jedna pustota)
Popcorn tam někde praská ve sněhu
(Pořád tam někde)
Černo-bílý oblouk duhy přináší odtud echo
Není do smíchu těm, kdo se narodili v pustotě

Neodrážejíc stíny
Jdou lidé v bílých přezůvkách
Pod nohami bílé bahno

Všichni nesou světlo
Duši římských otců
Zdá se, že život se podařil

Bílo-bílé světlo, bílý verš
Bílé noci - není čas dne ani noci
Není poznat, kde je blouznění, špatně či ne
Podívej, v dálce hoří černé ohně. Stop, ztrácím zdravý rozum

Bílé na bílém - pustota
(Sama pustota)
Vše okolo pohltila dobrota
(Okolo čistota)
Černo-bílý oblouk duhy přináší odtud echo
Není do smíchu těm, kdo žijí v pustotě
(V pusté pustotě)

Černé na černém - pustota
Bílé na bílém - pustota

Jenom bledo-šedý stín přes den
Přináší odtud echo

Černé na černém - pustota
(Jedna pustota)
Popcorn tam někde praská ve sněhu
(Pořád tam někde)
Černo-bílý oblouk duhy přináší odtud echo
Není do smíchu těm, kdo zemřou v pustotě

pátek 3. února 2012

Sleep now... Hush!

Nevím, zda-li už je to o mě nějak známé, ale zbožňuju, když můžu zkoušet výrazné líčení, míchat různé barvy, zkoušet inspirace sebrané u mých oblíbenců... A jelikož málokdo se dobrovolně nechá takhle "zmalovat" (ono to vážně vypadá dobře hlavně na fotkách, eventuelně na nějakých větších akcích, vylézt takhle mezi lidi chce notnou dávku odvahy a odvázanosti), musím pokaždé všechno zkoušet na sobě. A musím se nestydatě pochválit a říct, že tentokrát jsem byla s výsledkem vážně spokojená.
















Nehledejte nějakou spojitost mezi touhle sérií a tím nadpisem, názvy čehokoliv nejsou moje silná stránka.

středa 1. února 2012

TOP 3 alba pro rok 2011

EDIT: Zjistila jsem, že článek se z neznámého důvodu občas nenačítá v IE, takže pokud máte mozillu, prohlížejte blog v ní, kdo ví, co všechno v IE ještě blbne...


Dá rozum, že hodnotím jenom z toho, co poslouchám.:) Stejně jako všechno ostatní, co sem píšu, je i tohle pouze věcí subjektivity (já vím, že je to logické, ale u hodnocení není na škodu tohle zopáknout, někteří lidé mají trochu problém si to uvědomit).

1. Icon For Hire – Scripted
Takhle našlápnutý debut tu už hodně dlouho nebyl, přinejmenším od dob Hybrid Theory. Americká čtveřice se sice potýkala s posměšky ohledně jejich podobnosti s Paramore, a kvůli podepsání s labelem Tooth & Nail, který má pod sebou téměř výhradně christian-rockové nebo christian-hip hopové interprety, tahle bariéra byla ale rychle překonána a Icon For Hire si udělali celkem pevnou základnu posluchačů. Proč jsem jejich album dala na první místo? Protože fakt, že na celém albu je jenom jeden slabší moment (skladba Only a Memory), je něco, čeho nejsou schopny dosáhnout ani mnohem ostřílenější skupiny, natož úplní nováčci. Nemluvě o tom, že se mezi nováčky KONEČNĚ objevil někdo, kdo je schopný napsat text, který má hlavu a patu, a lze ho číst jako souvislý text. Nemluvě o tom, že písničky jsou za sebou seřazeny tak skvěle, že lépe už to snad ani nešlo – i když to je spíš zásluha producenta (např. Pieces coby uzavírák má sílu menší jaderné zbraně). Zkrátka a dobře, IFH si nasadili laťku hodně vysoko, a jsem zvědavá, jestli se jim podaří se udržet.
Nejlepší skladba: Make a Move (2. místo Fight, 3. místo The Grey)

2. Slot – F5
Po velkém rozčarování, jakým byla předchozí deska 4ever, si Slot napravili reputaci. Sice opět o kus ubrali na rockové nasranosti (Nookiiny řevy jsou fuč, kromě Rock’n’roll Mjortv se marně snažím vybavit si nějakou jinou, kde by byly použity), ale v jejich případě mě to nikterak nemrzí, naopak. Už delší dobu tvrdím, že Nookie si řevem akorát zbytečně kazí svůj nádherný hlas – to se najednou panečku v těch skladbách vystřídá emocí, když se Nookie nenutí do polohy naštvané Verucy Salt (jak celkem trefně podotknul jeden americký recenzent). Co si ale Slot díkybohu zachovali je smysl pro rytmiku a chytlavé melodie. F5 je navíc jejich nejangažovanější plackou; však považte, na jednom albu stihli semlít témata jako smrt Amy Winehouse, norského střelce Breivika, konec světa v roce 2012 nebo společnost zahlcenou spamem a reklamou. Desce to ale na konzistenci nijak neubírá, naopak ji to paradoxně stmeluje. Way to go, Slot!
Nejlepší skladba: Čornoje Na Čornom (2. místo Telo, 3. místo Spam)

3. TAP – Selvillä Vesillä
Finské TAP jsem si chtěla poslechnout už delší dobu, bohužel dostat se k albu skupiny, která není nikterak známá ani ve své domovině, není žádná sranda. K jejich prvotině jsem se tedy dostala se značným odstupem, ale to čekání rozhodně stálo za to. Bohužel nemůžu posuzovat texty, neboť sice umím aspoň v základech šesti jazyky, ale finština mezi ně skutečně nepatří. Nicméně z té trochy, kterou jsem měla možnost pochytit nebo si přečíst, usuzuju, že nijaká extra třída to nebude… Spíš takový klasický průměr. Vlastně ani nedokážu pořádně říct, co mě u desky tak drží – když se nad tím hlouběji zamýšlím, mám zkrátka pocit, že TAP mají slušný potenciál napsat hit. Maailma Huutaa, Kiellä Kaiki nebo Rutiköyha jsou velmi chytlavé, a aspoň krátký „chytlavý moment“ se dá najít v každé skladbě. Teď už jenom zbývá, aby se jim s další deskou povedlo ten potenciál skutečně využít. Selvillä Vesillä v tomto ohledu přeci jenom zůstává trochu na půli cesty, ale už jenom za ten svěží vítr, který do mé hudební sbírky jejich placka přinesla, dávám palec nahoru.
Nejlepší skladba: Maailma Huutaa (2. místo Kiellä Kaikki, 3. místo Rutiköyha)

středa 18. ledna 2012

Pieces of valentine and just a song of mine

Občas si připadám out a zlá. Out proto, že nerozebírám svůj citový život (hovorová otázka "A co kluci?" mi začíná pomalu a jistě lézt krkem a budí ve mě touhu lhát jako když tiskne, jenom aby byl na nějaký čas pokoj - koneckonců lepší řešení než být sprostá). To "zlá" s tím vlastně souvisí. Alias nedávno jsem si uvědomila, jak já jsem na ty pány tvorstva vlastně hrozně hnusná. Dát mi najevo, že se jim líbím, prakticky znamená dostat čočku. Ono je ale taky dost diskutabilní nakolik je to mnou a nakolik jejich metodami... Aneb krást (nepřeháním) telefonní čísla mi nepřijde jako nejlepší způsob, jak na někoho zapůsobit. Ale asi si něco jenom špatně vysvětluju, protože i moje mamka na to reagovala slovy "Vždyť ti chtěl jenom ukázat, že se snaží.". Vrrr, dobře, ale ne takhle!
V sobotu se s kamarádkou chystáme na ples, a jelikož kamarádka je čerstvě zadaná a má asi pocit, že nemá svou čerstvou zamilovanost s kým sdílet (nebo že bez nového chlapa bude můj život neúplný), rozhodla se pozvat dalšího nápadníka, kterému jsem se údajně zalíbila na oslavě Silvestra. Však proč ne, která holka by neměla ráda lichotky, potíž je v tom, že i když jsem si s tím klukem krátce povídala a hrála s ním fotbálek, nejsem si teď schopná vybavit ani jak vypadal, natož jak se jmenoval. To imho není dobré znamení, u všech těch předešlých "lásek" i lásek tam ta jiskra byla okamžitě. Ale co, necháme to koňovi, má větší hlavu.
Tak, svůj in moment mám za sebou, další očekávejte někdy za půl roku.:P

Nik Kershaw - The Riddle. Poslední dobou mi tahle písnička dost leží v hlavě. Zaprvé je chytlavá, zadruhé mám opět jednou (po shlédnutí klipu ještě silnější) pocit, že mi nějakou skulinou uniká, co tím chtěl básník říci, a štve mě to.

pondělí 9. ledna 2012

Co se tak událo a vyfotilo v minulém roce

Zastírací manévr pro nahrání vlastních fotek, které se mi prostě líbí. (A jsou z roku 2011.) Jako hudební podklad tentokrát doporučuji toto:





Silvestr, cca šest hodin večer. Party může začít.



Srpen, Londýn. Fish & chips v Greenwichi. Jen to počasí bylo díkybohu dost neanglický.



Too much Alissa.



Červenec, chata. Píšeme pohled těm méně šťastným, kteří nemohli přijet.



Helloween a sama doma.

středa 4. ledna 2012

I'm in the basement, you're in the sky

Tak co, chtěli byste vědět něco o konci starého roku a začátku nového? No pokud ne, tak já vám to stejně řeknu, muhehe.
Ale není moc co vykládat, jelikož zkouškové klepe na dveře po celé vánoční prázdniny, takže jsem beztak většinu času strávila u televize nebo učení (a u počítače, ale to je skoro tak nějak samozřejmost - když už pro nic jiného, musela jsem psát eseje, blecht). A cpala se. S dárky velká spokojenost, se Silvestrem taky - strávila jsem ho značně komorně, první část večera s kamarádkou a jejím přítelem v hospodě, druhou část pak už jenom s kamarádkou sama u nás doma. A byla jsem mile překvapená, kolik lidí si tenhle konec roku taky udělalo komornější - já už ho tak totiž slavím tři roky, a když jsem s tím začínala, většinou po mě lidi koukali jako jestli mi nehráblo...:D Tak kde byly ty plánované velké oslavy posledního Silvestra? :P Je mi to jasné, všichni si to nechávají na skoro-za-rok.
Včera jsem psala první test a dopadlo to neslavně. Známku ještě nemám, ale nic pěkného neočekávám. To byl taky nápad hlásit se hned na první termín...:D Ale pokud mi všechno vyjde podle plánu a dám všechno napoprvé, tak mám od příštího úterka měsíc volno, juché. A to přece za tu námahu stojí, no né?
No a pokud očekáváte na závěr nějakou myšlenku nebo postřeh, tak vás tentokrát zklamu. Když byly, neměla jsem chuť to sepisovat (a třeba takové téma úmrtí Havla nebudu mít chuť asi vytáhnout ani za rok ani nikdy jindy, protože jsem až moc dobře pochopila, co všechny lidi tak vytáčelo do vrtule na propírání Jaroslavle a Aničky), a teď, když jsem se konečně k nějakému psaní dokopala, tak zase nejsou. Takže prostě a jednoduše jenom pěkný rok 2012.:)