Výlet do Kamenice nad Lipou

O prodlouženém víkendu se u mě stavila kamarádka, a protože jsem jí už při její poslední návštěvě slibovala výlet do Kamenice, rozhodly jsme se vyrazit. Co na tom, že byla neděle a nebylo zrovna hezky.:D Na internetu slibovali, že zámek má aspoň na pár hodin v neděli otevřeno... No, měli by si aktualizovat informace.

Prošly jsme se ale alespoň po okolí.:) Kousek od zámku je mapa turisticky zajímavých míst, takže jsme si naplánovaly trasu a vyrazily jsme.

Měly jsme v plánu dojít nejdřív na židovský hřbitov, pak se kolem zámku vrátit zpátky do města, podívat na kostel, a pak na druhou stranu města na úzkokolejku a křížovou cestu s lesním hřbitovem. Bohužel už první položka na seznamu nám nevyšla, protože se nám nechtělo jít podél silnice (jezdilo docela dost aut na to, že byl víkend...), ale při cestě lesem jsme se jaksi ztratily...:D

Do lesa jsme vlastně, když si to teď tak uvědomuju, také původně zalízat nechtěly...:D Ale zamčená byla i zámecká zahrada, a kámoška byla zklamaná, že chtěla vidět aspoň lípu. Tak jsme zámek obcházely, málem se rozmázly na stráni, přelezly přes plot, a lípu jsme nakonec našly.:) I když pouze z dálky, blíž se k ní dostat nešlo.

Jak (ne)zabít rande

Nedělejte si iluze, že jsem se rozhodla poodkrýt vám až takhle soukromý koutek svého života, spíš si jdu jen trochu uplivnout, opět.:P Už jsem několikrát psala, že nechápu, proč mě má moje okolí zafixované jako metalistku. Jedna známá před chvílí sdílela na FB "10 otázek, kterými spolehlivě zabijete rande s metalistkou", samozřejmě s náležitě nadšeným komentářem, a já se opět přesvědčila, že jsem všechno možné, jenom ne metalistka. Tak proč mě sakra z ní všichni považují?!? :D Nečekám, že bych se odpověď na tuhle otázku někdy dozvěděla.

1. A to vážně posloucháš jenom metal?
NE! Vlastně všechny moje nejoblíbenější kapely jsou všechno možné, jenom ne metal.

2. Nevadí ti, že je na koncertech všechno tak strašně nahlas?
Vadí! Ano, cítím se jako šílená stařena a suchar, ale vadí. Stejně jako mi vadí davy, kdy na jeden metr čtvereční vychází 20 a více na sebe nažehlených osob. Výjimkou jsou koncerty interpretů, které mám fakt ráda, ale ti u nás bohužel nekoncertují (a když už, je na nich pět a půl člověka, jako na Angelspit :D).

3. Jak víš, o čem zpívají, když jim není nic rozumět?
Ok, uznávám, tohle trochu blbá otázka je - když můžu rozumět i Vice nebo Alisse, tak ty bys taky rozuměl, kdyby ses trochu snažil.

4. (redakčně kráceno :D)

5. To, co děláte s hlavou, a jak do sebe na koncertech vrážíte, je podle tebe jako v pořádku?
No, viz bod 2.:) Podle mě není, proto na takové koncerty nechodím.:D

6. Vy metalisti se někdy i usmíváte, nebo ten zamračený výraz musíte mít stále?
Já se vždycky snažím na lidi usmívat! Někdy dokonce i nevhod a nechtíc, to když na něco vtipného myslím a nevnímám okolí...

7. (redakčně kráceno :P)

8. Nosíš i nějakou jinou barvu než černou?
Mě se kámoši spíš ptají na to samé ve verzi s fialovou barvou...:D

9. (opět redakčně kráceno)

10. Ty se mnou nechceš jet do Chorvatska, protože je tehdy nějaký Brutal Assault?
Neúčast na BA by mi žíly opravdu netrhala. Ale zkus si, ty hajzle, naplánovat dovolenou na závod v Kanadě nebo v Belgii...

Toť vše. Moje otázka zůstává nejen stejná, ale je ještě hlasitější, než byla na začátku! :D

Jedna aktuální fotka děsivé metly - nenalíčené (když už jsme u toho, nesnáším na sobě černé oční linky), v bílém tílku, a s plakátem Offspring na dveřích...:D

Kšá!

Je to poslední dobou všechno nějak na levačku.
Chtěla jsem se ozvat už dřív, protože jsem se nutně potřebovala vykecat, ale já mám stejně asi nejradši, když se vyvztekám sama pro sebe. Tentokrát mi s tím vyvztekáním hodně pomohli noví Slipknot. Jak tuhle kapelu zase až tak nemusím, tak na takové ty extra vražedné nálady je to hudba jako dělaná. Dlouhá léta jsem za tímhle účelem poslouchala Psychosocial, po letošku přidám ještě Custer.

Co se vlastně dělo? Spousta věcí. Nervy v práci (zjevně jsem si moc nesedla s šéfovou) a nervy v osobním životě. Nebo spíš nervy z toho, že osobní život poslední dobou moc nemám. Trochu si začínám uvědomovat, jak jsem v Brně najednou sama. Loni to na mě ještě tak nepůsobilo, protože ty kamarády, kteří po státnicích odešli jinam, jsem vynahradila novými kamarády a známými z nového oboru, ale letos mi v Brně chybí hned tři hodně dobré kamarádky, a to už je sakra poznat. Dost lidí by v tomhle bodě mohlo namítnout, že mi hlavně chybí chlap... No asi taky.:) Ale narozdíl od těch kamarádek mi nechybí žádný konkrétní člověk, takže mi to žíly zas až tak nerve. Jsem zvyklá být v tomhle ohledu sama. A i když vím, že hromada holek těmahle řečma jenom maskuje to, že je jejich samota ve skutečnosti mrzí, tak mě samotnou občas až děsí, jak upřímně to myslím. Samo, někdy to na mě padne, že už bych se ráda konečně začala pomalu usazovat... Ale jak jsem tenhle víkend říkala mojí nejlepší kamarádce - já už jsem jednou lásku poznala. A od té doby prostě nejsem schopná to "zkoušet". Buď to tam je, nebo to tam není. Neumím si "časem zvyknout".
Další věc se má tak, že tenhle podzim je nějaký extra agresivní, co se týče zdravotních problémů. Sama jsem měla hned několik zdravotních problémů najednou, z toho dva řeším ještě doteď, no ale pořád jsem ve srovnání se svým okolím žabař. A nejhorší je, že jedné mojí dobré známé diagnostikovali nemoc, na kterou už jeden můj kamarád umřel. To pak sedím a říkám si, že si nemám na co stěžovat - s kamarády se to urovná, chlap se jistě taky jednou najde, ale kdybych já nebo někdo z mojí rodiny byl nevyléčitelně nemocný, tak to zdraví nám už nikdo nevrátí.

Jak to dopadlo s fanatickým fanouškem Nookie

Jak se občas některé věci seběhnou tak, že se vám chce brečet a smát se zároveň nad tou ironií...
V dubnu se fanatický fanoušek pokusil zabít zpěvačku jedné z mých nejoblíbenějších kapel, Nookie ze Slot (psala jsem o tom tady http://little-miss-catastrophe.blogspot.cz/2014/04/jako-ze-spatneho-filmu.html). Včera přišla zpráva, že v Petrohradě byl s Dmitrijem (jak se dotyčný jmenuje) ukončen soud a odsouzený se po poradě s právníkem rozhodl neodvolávat. Soud došel k závěru, že Dmitrij, který ve vazbě začal projevovat sebevražedné sklony, je nepříčetný, a proto nepůjde do vězení. Místo toho mu byla nařízena ústavní léčba, ze které bude moci odejít pouze, pokud si uvědomí svůj čin a projde nápravnou léčbou. Pak přejde na ambulantní léčbu a do konce života zůstane pod dohledem psychiatra, s možností opětovné hospitalizace, pokud tak psychiatr uzná za vhodné.
Těm z vás, co sledují zprávy, už možná dochází, proč se mi nad tímhle rozsudkem chtělo smát a brečet zároveň. Asi všichni, vzhledem k okázalé mediální masáži, už víme, co se stalo ve Žďáru, a jak se to stalo... (Mimochodem, říkala jsem si, jestli se toho u nás na Vysočině neděje v poslední době trochu moc - útok ve škole, mrtvá holka na skládce...) Samozřejmě neříkám, že Dmitrije pustí za rok domů a on okamžitě půjde a někomu (nedejbože znovu Nookie) něco udělá, ale to načasování v kontextu žďárského útoku skutečně nemohlo být ironičtější, a co vám budu říkat, trochu mě vyděsilo. Snad už je tahle kapitola definitivně uzavřená, a jestli Nookie někdy umře, tak to bude přirozenou cestou někdy za 70 let, s hromadou dětí a vnoučat okolo.
Jen tak na závěr, hymnou za uzdravení Nookie se stala píseň Boj, kterou se Slot rozhodli vydat jako nový singl. Fotky i těch pár záběrů vypadají super a už se na ten klip nepříčetně těším.:)

Infected Rain - Lullaby

Jestli se vám zdá, že poslední dobou jsem zase přestala přispívat, tak to se vám nezdá, to máte pravdu.:) Buď mě drtí škola, nebo když už můžu psát, tak nechci - případ minulého víkendu, kdy jsem si říkala, že něco konečně napíšu, a pak jsem sice byla na internetu až do půlnoci, ale to jenom proto, že jsem sledovala, jak je na tom Jules Bianchi, a pokud bych měla něco napsat, tak by to dopadlo hodně špatně, protože jsem byla akorát hrozně vyděšená a bez nálady... Od minulé neděle u mě taky stoupla v oblibě tahle písnička, tak vám posílám aspoň tu, enjoy.:)



Chci ti zazpívat tuhle ukolébavku
Jsi doma, v pořádku a bezpečí
Chci ti zazpívat tuhle ukolébavku
Jsi doma, v pořádku a bezpečí

Nikdo už ti neublíží
Teď jsi v daleké a bezpečné zemi
Nikdo už ti neublíží
Teď jsi v daleké a bezpečné zemi

Zavři oči
Zapomeň na všechnu bolest a lži
Zavři oči
Obejmi ticho a hvězdy

Spi dál
Už nepřemýšlej
Roztáhni křídla
Jestli chceš lítat
Jsi v bezpečí, dokud sníš
Zavři oči

Zavři oči
Zapomeň na všechni bolest a lži
Zavři oči
Obejmi ticho a hvězdy
Vím, že není dost kamení
Které by se dalo hodit do nicoty
Skrze prach
Vím, že není dostatečná tma
Která by zakryla hořkou pravdu
Našich prázdných životů
Ale nemusíš přeplavat všechna moře
Aby sis zasloužil oceán
A nemusíš skákat z útesu
Aby ses naučil létat

Look at me. I'm burning!

Už dlouho jsem si nehrála se svou obrovskou zásobou šminek... Tak dlouho, že už to chtělo něco superextravagantního.:) Možná by to mohl být základ pro halloweenský převlek!

Infected Rain - Me Against You

Už si přesně nepamatuju, přes koho nebo co jsem zjistila, že tahle kapela momentálně jede turné po Evropě a že za pár dní se zjeví i v Čechách... Každopádně od té doby přemýšlím, vzhledem k tomu, že příští víkend strávím v Brně, jestli neudělat hurá akci v Olomouci, ale zatím jsem nenašla parťáka, takže k tomu asi nedojde. Ono mě to vlastně zase až tak extra nechytlo, ale některé písničky jsou docela chytlavé - tahle je z nich pak asi nejznámější. Společně s The Devil In I od Slipknot poslední dobou prakticky nic jiného neposlouchám, respektive na nic jiného se nedívám, protože ta vizuální stránka taky zkrátka dělá svoje.:D
Pro ty z vás, mých pár čtenářů, o kterých vím, že nemáte rádi hodně tvrdou hudbu, nenechte se odradit začátkem, celá písnička není v takovém duchu, a refrén je moc pěkný...:)) Škoda jen, že je na Leně na můj vkus příliš moc slyšet, že angličtina není její rodný jazyk.

Napadáš mě, protože jsem jiná
Obviňuješ mě, protože jsem zvláštní
Jo, fakt mě máš rád, to je vidět
Ale stojím tady na pódiu

Pojď sem za mnou
Řekni mi, co chceš slyšet
Co máš za problém
Co ti překáží
Nemáš mě rád
A co jako?
Já proti tobě
Řekni, co chceš dělat
Chceš si ze mě ukousnout
Chceš se rvát
Já se nebojím, tak zhasni světlo

Hej! Kdo jsi, že mě soudíš
A kdo jsi, že tě to zajímá?
Já budu šťastná
A k tomu tě nepotřebuju

Pojď sem za mnou
Řekni mi, co chceš slyšet
Co máš za problém
Co ti překáží
Nemáš mě rád
A co jako?
Já proti tobě
Řekni, co chceš dělat
Chceš si ze mě ukousnout
Chceš se rvát
Já se nebojím, tak zhasni světlo

Byla jsem
Beze slov
Neviditelná
V slzách
A nepříčetná

Potřebovala jsem
Znovuoživení
Studenou koupel
Dobré zrychlení