čtvrtek 27. června 2013

That's 'cause I'm totally rock'n'roll!

OK, konečně je ta správná nálada a chvíle napsat nějakou vykecávku o tom, jak se vůbec mám a co dělám.
Někteří z vás ví, že jsem se po čtyřech letech studia dopatlala ke státnicím a vlastně jsem vám z nich tu chtěla napsat obsáhlejší reportáž, ale nejdřív nebyl čas (slavení mělo přednost a taky jsem byla pár dní bez netu) a pak nálada - to mě čekaly přijímačky a až tehdy jsem si vlastně uvědomila, že na těch státnicích vlastně až tak nezáleželo - někdo prostě září v září, ale jestli neudělám přijímačky, tak jsem taky mohla dozářit hodně rychle. Přijímačky byly vážně hrůza a nehodlám už o nich mluvit víc, než je nutné, jsou zážitky, na které ráda zapomenu a tohle je z většiny jeden z nich. O to víc mě šokoval výsledek, který mi dnes přišel - přijali mě! Neuvěřitelně se mi ulevilo, spadl ze mě všechen stres posledních dní. Myslím, že ten příšerný stav "co teď?" zažil asi každý, kdo vylezl ze školy a zjistil, že všechny jistoty jsou najednou v tahu. Ale tohle už je pryč a mě se zase o něco lépe dýchá.
Už dlouho si říkám, že bych taky měla pořídit nějaké nové fotky, protože z posledního měsíce nemám vlastně skoro žádné. Zaprvé na nějaké akce nebo setkávání nebyl moc čas, protože pokud jsem nepsala bakalářku, šprtala jsem se na státnice, a pokud jsem se nešprtala na státnice, šprtala jsem na přijímačky. Ale stihly jsme při prvním náznaku pěkného počasí (což letos trvalo opravdu dlouho) podniknout první výpravu na Petrov...



...při čekání na zastávce jsem se pak konečně vyfotila s Igirem...


...a pak už mám fotky jenom ze slavení státnic, které se pochopitelně neslo v duchu hesla "střízlivý nás nedostanou!".



Žádné komentáře:

Okomentovat