úterý 28. srpna 2012

Thousand Foot Krutch - The End Is Where We Begin

Horký kandidát na album roku. I když z toho, jak dlouho mi trvalo, než jsem si ho poslechla, by se mohl zdát opak.:) Asi jsem prostě jenom potřebovala dostat se do té správné nálady.


Reakce po prvním poslechu: sakra, tohle album je prostě sexy. TFK zrajou jako víno a po kratší fázi hledání se mezi alby The Art Of Breaking a Flame In All Of Us zase našli ten správný směr (Welcome To The Masquerade) a na letošní novince ho ještě více vypilovali. Ne k úplné dokonalosti, ale k velmi dobře poslouchatelné formě ano.
TFK jsou také zároveň jedna z mála kapel, která s věkem neztrácí na dravosti a jisté mladické naštvanosti. Dokonce bych řekla, že ta naštvanost se na TEIWWB ještě zvýšila, pouze se přesunula od té všeobecné naštvanosti k zdravému naštvání a naléhavosti. Že je z jejich živáčů silně cítit, s jakým nadšením a poselstvím pojímají svou tvorbu, je tak nějak očekávatelné, ale postupně to začíná být "tak nějak správně" poznatelné i na jejich studiové tvorbě. Jejich písně mají zkrátka co říct - a i jejich slabší kousky jsou schopné vypovědět víc než vypalovačky jiných, podstatně slavnějších kapel (ano, Linkin Park, mluvím například o vás, když už jsme u těch nových alb).
Jediný moment, kvůli kterému se stále zdráhám dát plný počet bez debat, je bohužel klasický nešvar většiny alb TFK - a to je, že ke konci tomu prostě dochází šťáva. TFK do nás ze začátku naperou energie, že to posluchače může roztrhat, a pak se ke konci začnou tvářit jako kdyby to tak vlastně ani vůbec nemysleli. Je to ale šibalské pomrkávání, o kterém každý dobře ví, že se tak skutečně jenom tváří.



Nejlepší písničky z alba:
Tohle je skutečně velmi těžký výběr, ale dobře, jdeme na to... Popořadě, jak jdou na albu, jsou to tyto:

We Are - otvírák jako víno. Úžasná hymna, která šlape i po několikerém poslechnutí a rozhodně neotravuje.



I Get Wicked - toliko k tomu, že křeštanská kapela nemůže mít koule.:)



Be Somebody - aby tu nebyly jenom samé vypalovačky. A dávám jí sem prostě jenom za to, jak moc otevřeně a intimně tahle písnička působí.



Courtesy Call - má všechno, co se mi na TFK líbí. Střídání tempa, používání různých nástrojů, různé hlasové polohy, celá stavba písně...



War Of Change - první singl tu rozhodně nesmí chybět. Další krásná hymna, ale přitom jiná než její předchůdkyně We Are.

Žádné komentáře:

Okomentovat