Už cesta tam, jak vidíte na následujících dvou fotkách, byla velmi veselá. Jelikož z mé rodné hroudy nás jelo výjimečně hodně (4 lidi), rozhodla se kamarádka vzít auto. Byl to sice kumšt vejít se do auta i se všemi bágly, jelikož jsme se rozhodly využít soukromého odvozu pro přepravu všech zásob jídla i pití, abychom nemusely hned druhý den po příjezdu na nákup, ale nakonec jsme se kolem osmé ráno šťastně nalodily a vyrazily směr prázdniny.
Opět jsem se ukázala jako perfektní zmatkař a navigátor na baterky, i když jsem tuhle trasu jela už několikrát, už podruhé jsem zapomněla, že správně se má uhýbat až za Voticema, a tak jsem instruovala kamarádku-řidičku, aby sjela přímo do Votic. Chvilku jsme proto bloudily po městě a marně hledaly nějaký ukazatel. Když nám došel můj omyl, rozhodly jsme se tohohle nechtěného výletu využít aspoň pro nákup zbytku potravin, které nám chyběly. Holky se pak vydaly ještě hledat záchod, já jsem statečně čekala sama v autě a hlídala nákup.:D
Dorazily jsme v pořádku a celé, hned na úvod byly zaúkolovány sousedkou k posbírání asfaltu, který nám kvůli bouřce trochu zaneřádil zahradu, a oběd jsme si daly v místní restauraci - ano, v té, co se v ní natáčelo Ano, šéfe, ale která od té doby nejméně jednou (spíš myslím, že dvakrát nebo víckrát) změnila majitele a po velmi slibném rozjezdu se zase pomalu šine do vod průměrnosti a lehce tragické chuti. Dáme jí letos další šanci a uvidíme.
Největší část odpoledne nás zabavila hra twister, kterou jsme našly v chatičce. Sice nám chvíli trvalo, než jsme přišly na pravidla, jelikož k ní už dávno nebyl návod, ale nakonec jsme na ně přišly. Protáhly jsme si u toho i svaly, které jsme netušily, že máme.:D
Naše první kroky také mířily pochopitelně k vodě, zatím jenom "na kameny", jelikož už by se nevyplatilo chodit se koupat do vesnice. Proválely jsme tam beztak následující dva dny, jelikož bylo příšerné vedro a nic kloudného se ani pořádně dělat nedalo.
Večer jsme se bavily hrou na Partičku a já jenom doufám, že mě holky nestřelí, pokud se tady najdou...:D Je stejně zajímavé, jak jsou lidi ovlivnitelní televizí. Když jsem chtěla některé tyhle klasické divadelnické hry hrát dřív (chodila jsem od deseti let na dramaťák a značnou část her z Partičky znám odtud), tak se nikdo moc nadšeně netvářil. Hle, stačil jeden úspěšný pořad v televizi a najednou to byly nejoblíbenější hry týdne! :D I v našem podání měla největší úspěch seznamka.
Na první fotce první kolo, kde kamarádka měla uhodnout Tomáše Garrigue Masaryka, Barbie a Rafaela Nadala. (Já coby páté kolo u vozu jsem se rozhodla dělat Dana Dangla, takže jsem jenom natáčela, komandovala a smála se jak postižený lachtan.:D)
Druhá seznamka, které už jsem se účastnila jako jeden z hádaných. Poznali byste Madonnu, Castiela a Tweetyho? :D
Jak jsem psala, následující dny jsme toho mnoho nedělaly, jelikož bylo vedro k padnutí. Třetí den jsme se aspoň pokusily kolem osmé ráno vyrazit do lesa, ale bylo to pozdě - vedro bylo už když jsme vyrážely a rozhodně se to během dopoledne nezlepšilo, ani les nám nepomohl. Houbu jsme pochopitelně nenašly ani jednu, malin a jahod sem tam nějaký keřík.
Kdyby vás zajímalo, co se s tím ovocem pak dělo dál...:) Zkombinovaly jsme to ještě s ostružinami, co nám rostou na zahradě, aby toho bylo víc, kydly jsme do toho bílý jogurt a použily jako náplň do palačinek. Tradiční prázdninová bašta, co nikdy nezklame - i když to mohlo v tomto případě dopadnout všelijak, neboť jsme se nějak nemohly shodnout, jak je vlastně ten správný recept na palačinky.
Cestou přes les jsme se také stavily na místě, kterému se mezi námi místními říká "Vyhlídka", a to ze zjevného důvodu.:) Tváříme se tady vesele a bezstarostně, ale Vyhlídka je malinký kus skály, trčící mezi stromy, takže pořídit tuhle fotku a nezabít se u toho byl docela cirkusový výkon.
Palačinkové hody nebyly pochopitelně jedinou žranicí, kterou jsme pořádaly. Třetí večer jsme si udělaly grilované hermelíny - vím, nevypadá ta fotka moc vábně, jelikož jsme si na stůl, který už je léty notně zašlý, nedaly ubrus, ale chuti to pochopitelně nic neubralo...:D
Poslední večer jsme se pak rozloučily klasickým opékáním buřtů.:)
Předposlední den jsme využily k výletům po okolí. Původně jsme chtěly do Příbramy do Hornického muzea, ale když jsme konečně našly parkoviště, zjistily jsme, že jsme na úplně opačném konci města a že bycom musely složitě hledat cestu. Takže jsme se prošly po náměstí a nákupní zóně, udělaly pár fotek u fontány a přesunuly se na tradiční výlet do Dobříše.:D
V Dobříši jsme se, jako též už tradičně, nedostali na prohlídku zámku, jelikož jsme opět přišly pět minut poté, co začala pravidelná hodinová prohlídka, a jedna z kamarádek to odpoledne odjížděla už domů, takže jsme nechtěly, aby jí autobus eventuelně ujel - tudíž jsme si za pár korun koupily vstup do zámeckých zahrad, v nichž jsem nikdy předtím nebyla a ani jsem pořádně nevěděla, že v Dobříši jsou, a strávily nádherné odpoledne mezi fontánami a květinami a v bludištích keřů.:))
Žádné komentáře:
Okomentovat