neděle 6. března 2016

Prostá slovanská duše

Dnes budeme v trochu vážnějším tónu, ale poté, co vidím zděšení (většinou) z výsledků voleb v řadách mých slovenských kamarádů, už mi to nedá. Je to něco, co si uvědomuju dlouhodobě, a teď je, myslím, ta správná příležitost se o to podělit.
I když si můžeme myslet, že internet nám nabízí možnost nahlédnout do všeho a ujišťuje nás v našich přesvědčeních, nemusí to být vždycky tak. Vlastně v drtivé většině si, i když se snažíme být sebeotevřenější, selektujeme jenom to, co nás zajímá, a zajímáme se především o fakta, která hovoří naším jazykem. Získáváme pak z toho pocit, že hlas "naší strany" je silný, že má pevnou základnu a tudíž i šanci na úspěch. Dodnes si pamatuju to obrovské překvapení a znechucení prakticky všech mých známých i kamarádů, když v prezidentské volbě vyhrál Zeman, zatímco oni byli skálopevně přesvědčení, že "Karel" má vítězství v kapse. Moje rada pro ně tehdy byla jediná - stačilo sledovat novinky. Novinky.cz jsou pro mě zhruba od roku 2008 nejspolehlivějším ukazatelem veřejného mínění, za těch 8 let nezklamaly ani jednou. Jenže to je právě to - novinky.cz jsou téměř pro všechny synonymem žumpy a málokdo by vám řekl něco jiného než "Takový odpad já nečtu; novinky.cz čtou jenom lidi, co mají v hlavě nasráno." Jenže myslet si můžeme v konečném výsledku co chceme, nezmění to fakt, že díky seznamu jsou novinky jedním z (pokud ne rovnou tím nej) nejnavštěvovanějších zpravodajských serverů. Proto to, co se zde objevuje na diskuzích, je něco, co se nezdráhám označit za průkazný vzorek. V práci mi dnes a denně také proudí davy lidí, z nichž většinu bych označila nejradši nějakým hanlivým výrazem ohledně jejich inteligence - ale to je právě to. Průměrný člověk je průměrný. Má průměrné IQ, průměrnou ženu, průměrné děti, průměrné rodiče, průměrné kamarády, průměrnou práci. Jenom plat má podprůměrný.
Jak jsem dnes napsala jedné své slovenské kamarádce, jsem ráda, že u nás teď nějakou dobu volby nebudou. Ta radikalizace společnosti je OBROVSKÁ. Nevím, nakolik si to třeba právě vy, milí čtenáři, uvědomujete, ale je to holý fakt. Nemá smysl teď přemítat nad tím, jestli uprchlíci, EU, NATO, Rusko, kdo vlastně, co vlastně a co si o tom všem myslíme, primárně se musíme smířit s tím, že se změnila situace, a že se změnila dost k horšímu - k horšímu v tom smyslu, že bude čím dál horší domluvit se jedna strana s druhou. Protože obě strany se navzájem ani domlouvat nechtějí. Někde mezi tím vším stojí ta míň početná skupina, do které bohužel patřím i já, která je odpůrcem krátkozrakých řešení a nejradši by, kdyby si všichni dali pár facek, trochu se uklidnili a šli se domluvit jako normální, dospělí lidé. Bohužel doba přestává být dialogu jakkoliv nakloněná.
Slot v jedné ze svých nových písní zpívají: "Sama sebe trhá na kousky, všechno a všechny kolem sebe ničí, neumí jinak žít ta prostá ruská duše." Já bych tu prostou ruskou duši rozšířila tak dál za hranice, protože to podle mě není jenom výsada Ruska. Vůbec celá ta písnička je takovým krásným vystižením části toho, co se teď děje...

Neříká se nám to lehko, jak kdyby větu cosi tížilo
Jste slabý skočit z mostu?
Já a slabý? Vždyť jsem Rus!
Rozumem nás nepochopíte, nejsme východ ani západ
Tady je ruský duch, to je silný, specifický pach
Američan - podstatné jméno, Rus - přídavné jméno
K němu se zadarmo pojí silné sprosté slovo
Vy vedete boj do první kapky krve, my do poslední
To, co vybudujeme natrvalo, beze stopy zmizí
Nejprve konáme a přemýšlet budeme potom
Žijeme jen jednou, po nás ať přijde potopa
Otázka být či nebýt není otázka - let's do it!
Všechny smrtky nepřijdou a jedna nemine
Neumíme žít, ale umíme přežít
Kde červení raci tráví zimu a kdo je pro nás "Kuzmova matka"*
Dokážeme cokoliv... Po bezpráví
A žijeme, abyste pochopili, co nemáte dělat
Co máte a nemáte dělat

Sama sebe trhá na kousky
Všechno a všechny kolem sebe ničí
Neumí jinak žít
Prostá ruská duše

Citlivě, jak vidno, nás podvedl drahý blok NATO
Do země nezemě nás to zaneslo, máte to zapotřebí?
Vaše fuck you je dětské žvatlání na pozadí ruského matu
Jsme v námořnických tričkách a každý jak opice s granátem
Rusové se nedají a neustoupí
Chápeme jenom tehdy, když nás k smrti ubíjejí
Rádi se učíme, ale stejně nenávidíme, když nás učí
Kdo k nám přijde s mečem, ten dostane přes ústa
Jsme nebezpeční, dokud nemusíme moc
A na kamnech, v očekávání zázraku, za hrudníkem božím
Nech nás dělat, jak je libo "a my zůstaneme doma"
Nechat se pokřtít, dokud nezahřmí hrom

Refrén

Raněné zvíře je dvakrát tolik vznětlivé
Teď uvěřilo, že ve válce je jako ve válce
Teď jsme všichni pěchota, devátá rota
Strýčku Same, ty sám jsi ze mě udělal patriota
Kusy idiota, už pochopte
Rusko nelze ohnout, stane se ještě víc červeno-bílo-modrým
A více silným, a jestli bude potřeba, tak raz dva
Vyroste dvouhlavému orlovi třetí hlava

* "ukázat Kuzmovu matku" je v ruštině výraz pro nespecifikovanou výhrůžku; legendárním se stal výrok Nikity Chruščova, ve kterém tato slova byla použita proti Američanům, a Američané si prý následně domysleli, že "Kuzmova matka" označuje nějakou novou sovětskou zbraň (zpětně lze za "Kuzmovu matku" v tomto případě považovat bombu Car, doposud největší vyrobenou jadernou bombu v historii)

7 komentářů:

  1. Souhlasím, to, co já považuji za průměr a co je skutečně průměr, je někde úplně jinde. Taky nechápu, co se radikalizací vyřeší a je mi z té situace a nálady smutno, ale bohužel myslím, že se s tím teď nedá nic dělat. Dokud se nezmění postoj politiků, tak se nic nezmění ani ve společnosti...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel ty hnusné nálady se nechaly zajít příliš daleko, v současné situaci už přestávám věřit, že se podaří obejít bez nějakých vážnějších incidentů - tak jen doufám, že ten vážný incident nebude taková drobnost jako otevřená válka. Loni jsem touhle dobou dokončovala diplomku na téma estetiky nacistické propagandy a je mi pořád stejně na nic z toho, jak si současné politické špičky, média a další mohou jít s těmi z minulosti podat ruce. Ono to zní hrozně otřepaně, nacisty se teď ohání úplně každý, ale mě jde spíš o tu náladu, jaká ve Výmarské republice panovala a jaký byl vůbec celý systém postupného přeorientování se na diktaturu.

      Vymazat
  2. Ja ti k tomu poviem len toľko, že som strašne sklamaná z celého svojho národa. A hanbím sa pred svetom, že som toho národa súčasťou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trefně to okomentoval spolužák - vzpomněl si, jak mu kdysi jeden kamarád řekl, že volil extrémní stranu ne proto, že by s nimi souhlasil, ale proto, aby se ostatní politické strany probrali, a že momentálně doufá, že tenhle současný kopanec do zadku bude skutečně účinným budíčkem. Ono nic se nejí tak horké, jak se to uvaří.

      Vymazat
  3. Ano, to je hezký článek. A pravdivý. Než napíšu svůj komentář, dávám ti svolení mi při prvním setkání nafackovat. Pokud jde o ten průměr, asi průměrný jsem, možná lehce nad, ale nechci se vychvalovat. Novinku čtu taky, ale pokud chci v poslední době číst to co si myslí ti průměrní čtu diskusi pod články na Idnes. S tím že na Novinkách čtu jen články. Radikalizace společnosti, to je velmi aktuální téma. Ale já se musím ptát na to jestli by ta ta radikalizace byla taková kdyby v Paříži nezemřelo 140 nevinných lidí? Takže, kde je ta chyba. Společnost, chcete li evropská společnost byla napadena, a ta radikalizace je podle mě jenom důsledek toho napadení. Protože společnost najednou vidí že se do Evropy dostávají další potencionální atentátníci. A proto má ta společnost potřebu se bránit.

    My jsme jako evropané po druhé světové válce, viděli (a já jsem za to rád), válku jen ve večerních zprávách. Protože Afghánistán, a jiné státy. To je přece daleko. To je jejich problém, to není problém evropy. A najednou ti lidé jsou sem, a tu válku přinášejí sebou.

    Chcete li to brát podle víry. Tak jsou to prostě dva odlišné světy. Které vedle se můžou být ale jen s pevnou hranicí. A jediné co ty dva světy spojuje je obchod. Jak už je patrně z toho komentáře zřejmé, tak já se stavím spíše na tu řekněme radikální stranu. Na tu stranu, která je zcela proti islámu a všemu špatnému co se sem dere z východu. Na druhou stranu, bych lhal, kdybych řekl že je nesnáším všechny. Třeba Spojené Arabské Emiráty mi nijak nevadí, osobně si myslím že nevadí nikomu. A proč? Ano, proto že mají peníze. Já rád fotím letadla, a Boeing 777-300ER společnosti Emirates je můj vůbec nejfotografovanější stroj. Protože vím že od těchto lidí, mě jako evropanovi nehrozí žádné nebezpečí. Protože oni by uškodily samy sobě, uškodily by obchodu. A o peníze jde vždy až na prvním místě.

    Ale, abych se vrátil k té radikalizaci a politice. Nedávno byl zrovna tuším na Novinkách článek o tom, jak jsou dva mladí (19 a 21 let) Iránci zklamaní životem v Evropě, a že se radši vrátí. V íránu, žádná válka není, ale to je detail. Cesta do Evropy je vyšla na 6000EUR. A za tuto částku, oni přišli spolu s dalšími "uprchlíky", trvalo jim to několik dní, v hrozných podmínkách. Přitom z Iránu létá společnost Iran air přímé lety do Düsseldorfu, tedy do vytoužené země "uprchlíků". Letenka i kdyby jeli přes půl íránu by je nevyšla na víc než na 600EUR. A teď to důležité. Proč tito dva mladíci neletěli ale šli pěšky? Měli snad strach z toho že na letišti by zjistili jejich totožnost, nedej bože otisky prstů. Což by se jejich teroristické organizaci asi moc nelíbilo. Takže raději se snažily všem kontrolám vyhnout. Nebo ti dva hoši nevědí co to letadlo vůbec je, protože slovo škola je pro ně cizí pojem. Opravdu hrozně rád bych znal odpověď na otázku proč člověk s takovým obnosem peněz neletí ale jde pěšky.

    Možná vám jich je líto, když vidíte v televizi ty záběry, jak ti "chudáci" putují evropou a nikde je nechtějí. A až ty záběry uvidíte příště, tak si zkuste uvědomit že možná přesně tou dobou, zapaluje v Paříži matka svíčku, u fotky své dcery, která už je mrtvá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K Paříži bych řekla jenom tolik, že někdo, koho dobře znám, a koho jen tak mimochodem trochu znáš i ty, tam přišel při útocích o kamarádku. Takže o mrtvolách a svíčkách mi nikdo nemusí nic říkat.

      Celá problematika uprchlíků je daleko složitější, než kolik je možné postihnout jedním článkem, natož jedním komentářem. Proto tu ani nijak konkrétně svoje názory neprezentuju. Jenom jak jsem psala - jsem proti krátkozrakým řešením. Uzavření hranic rozhodně nezpůsobí, že několik tisíc lidí zničehonic vysublimuje. Uzavření hranic způsobí nanejvýš to, že už tak dost nasraná banda lidí se nasere ještě víc. A takhle bych mohla pokračovat donekonečna.

      Lidi napříč Evropou už dali dostatečně nahlas najevo, že jsou nespokojení, a že by politické špičky měli začít něco dělat. A já pořád ještě doufám, že se něco dít začne. Protože jestli ne a obecná nasranost ještě vyeskaluje, tak pak teprve bůh s námi.

      Vymazat
    2. S tou Paříží, jsem to nevěděl, takže se omlouvám. Máš pravdu že celá ta problematika je mnohem obsáhlejší než na kolik stačí tento článek nebo diskuse pod ním. Není to krátkozraké řešení způsobeno tím že se na celou tu situaci začalo reagovat moc pozdě? Osobně souhlasím s tím že uzavření hranic je krátkozraké, ale minimálně to ochrání občany té země kteří za tou hranicí budou. A protože všichni platí daně, mají na ochranu nárok.

      Politické špičky, to záleží koho za ně považuješ. A jestli mají vystupovat jednotně jako EU nebo samostatně, každý za svou zemi. Souhlasím s tím že nic nedělají. A pro mnohé z nich bude tato nečinnost mít následky. Podle mě má celá ta situace s uprchlíky několik rovin: politickou, ekonomickou, sociální, a bezpečností. A záleží z které té roviny to politické špičky začnou řešit jako první.

      Vymazat