Musím k tomu předešlému článku prostě napsat dodatek, nedá mi to... Nebo spíš jenom takových pár poznámek.
V prvním zápase, který Slovensko vyhrálo, padl poslední gól 38 vteřin před koncem. Přesně s tímto číslem nehrál nikdo jiný než Demo.
Když jsme se Slovenskem prohrávali o gól, vzpomněla jsem si na zápas se Švédskem a poprosila naše kluky s tím, že proti Demovi po nich nic nechci, pouze pokud se rozhodnou nám pomoci, budu ráda, když to udělají. Hned vzápětí na to dali Slováci třetí gól a v časomíře opět zářila 38 (15:38 padl gól, 15:37 byla zastavena časomíra). Tím bylo vše jasné a vyříkané.:)
A dá se říci, že na prvních třech místech se seřadily týmy, které neštěstí v Jaroslavli pocítili nejvíc. Zkrátka bylo naprosto jasné, pro koho se tento rok hrálo.
A jak říkala moje teta vždycky na Vánoce, když byla malá: aaaach jo, zase rok čekat. (A já slibuju, že odteď budu už zase normální.:D)
Žádné komentáře:
Okomentovat