Prošly jsme se ale alespoň po okolí.:) Kousek od zámku je mapa turisticky zajímavých míst, takže jsme si naplánovaly trasu a vyrazily jsme.
Měly jsme v plánu dojít nejdřív na židovský hřbitov, pak se kolem zámku vrátit zpátky do města, podívat na kostel, a pak na druhou stranu města na úzkokolejku a křížovou cestu s lesním hřbitovem. Bohužel už první položka na seznamu nám nevyšla, protože se nám nechtělo jít podél silnice (jezdilo docela dost aut na to, že byl víkend...), ale při cestě lesem jsme se jaksi ztratily...:D
Do lesa jsme vlastně, když si to teď tak uvědomuju, také původně zalízat nechtěly...:D Ale zamčená byla i zámecká zahrada, a kámoška byla zklamaná, že chtěla vidět aspoň lípu. Tak jsme zámek obcházely, málem se rozmázly na stráni, přelezly přes plot, a lípu jsme nakonec našly.:) I když pouze z dálky, blíž se k ní dostat nešlo.
Docela jsem koukala, jak je veliká a hlavně, jak prospívá, podle fotek na internetu jsem vždycky měla dojem, že už je to jenom taková jedna velká zčernalá větev... A vůbec, už jsem vám říkala, že se starých stromů bojím? :D Ano, nevím, jestli jsem jako malé mimino nechtíc viděla záběry z Evil Dead či co, ale zkrátka já a staré, a ještě hůř pokroucené, stromy nejsme kámoši... Ale v takhle uctivé vzdálenosti dobrý.:D
Židovský hřbitov si tak bude muset počkat na naší příští návštěvu, po návratu z neplánované procházky lesem a kolem místní chatové osady jsme se vrátily zpátky do města a zamířily ke kostelu. Bohužel byl zavřený, takže jsme se nedostaly dovnitř, a zvenčí toho zas až tak moc (kromě starých náhrobků a kusu odkryté staré zdi) ke koukání nebylo...
Cestou ke kostelu jsme prošly kolem dvou cukráren, které byly obě otevřené. Byla jsem upřímně překvapená - na Vysočině že je v neděli otevřeno hned ve dvou cukrárnách? V mém rodném Pejru má v neděli odpoledne otevřeno mimo sezónu tak leda nonstop a jedna proslulá nalejvárna...:D Proto jsme se rozhodly okamžitě zaplout dovnitř. Bohužel tahle návštěva negativně ovlivnila zbytek výletu. Pokud máte intoleranci laktózy, skutečně si neříkejte "to přežiju" a nedávejte si velkou horkou čokoládu. Kámoška začala získávat narůžovělou barvu až po pěti hodinách...
Zdravotní indispozice nás ale ve výletu nezastavila, a tak jsme se vydaly i na zbytek plánované trasy. Vím, že se tomu neříká úzkokolejka jen tak pro srandu králíkům, ale stejně mě překvapilo, jak jsou ty koleje úzké.:) A místní vlakové nádraží je vážně moc hezké, takové krásně staré...:D
Tady jenom musím vložit kočičí komando, které se k nám rozběhlo, když jsme procházeli kolem zahrádkářské kolonie... Beztak to musela být celá kočičí rodina.:)
I když počasí nebylo úplně výletní, na prohlídku křížové cesty bylo naprosto ideální. Hlavně bylo ideální časové období - ta cesta plná spadaného rezavého listí byla prostě kouzelná. Nevím, nakolik je to z fotky dobře viditelné, ale ty jednotlivé sloupy se táhnou až nahoru na kopec, kde je brána ke hřbitovu. Ten jsme si také rychle prohlídly, ale kamarádce bylo pořád špatně, a mě bylo blbé okukovat cizí hroby, takže jsme tam pobyly jenom krátce.
No a tady už perlička na závěr. Tohle za námi zaparkovalo, když jsme se cestou zpátky stavily na nákup v supermarketu.:)
Jestli budete mít někdy v sezóně cestu kolem, určitě se v Kamenici zastavte. Na tak malé město se tam skutečně dá strávit pěkný den. A to jsem vás nevzala ještě na výlet do nové kamenické atrakce, do pohádkové říše Fábula, kde jsem měla tu čest strávit kus léta...:D
Žádné komentáře:
Okomentovat