čtvrtek 8. března 2012

Dream on, dream on

Poslední dva dny se mi zdají úžasně živé sny. A dneska kromě toho, že byly úžasně živé, byly i krásné, hlavně ten první.
Sen ze včerejška byl docela vtipný a vlastně vznikl z toho ranního stavu, kdy už nespíte, ale ani nejste vzhůru. Probudily mě spolubydlící kolem sedmé, a jak jsem začala usínat, zdál se mi sen, že ležím klasicky dál ve své posteli, chci spát, a najednou někdo vysypal bordel (asi kafe nebo tak něco) hned u našich dveří, a jedna ze spolubydlících to začala vysávat. Začala jsem na ní ječet, ať jde do prdele, že chci spát, že bych to vyluxovala až vstanu. Skončilo to tak, že jsme na sebe ječely jak Viktorky u splavu.:D Když jsem to ráno říkala druhé spolubydle, přiznala se, že v koupelně objevila velkého pavouka, a vzhledem ke své arachnofóbii neměla jinou možnost než ho jít vysát. Ale nikdo na ní prý nepořvával.:))
Další sen se mi zdál dnes někdy nad ránem. Zdálo se mi, že jsem se v jedné restauraci, kam jsem zašla před představením (nebudu říkat jakým, to tak, abyste poznali protagonisty mého snu - i když ti, co mě znají blíže, si asi domyslí), potkala dvě osoby z toho představení, na které jsem se chystala - tedy prvně tam seděl jenom jeden (O.), ten druhý (I.) přišel až později. Nepamatuju si jak, ale dala jsem se s O. do řeči a úžasně jsme si rozuměli - znáte takový ten super pocit, když potkáte někoho, s kým si okamžitě sednete a mohli byste spolu prokecat hodiny a hodiny? Tak přesně takové to bylo. I. nám to potom trochu kazil, byl takový nenaložený a spíš na mě vrčel než že by se se mnou bavil:D, ale nemohl mi zkazit náladu. Velká škoda, že se mi ten sen nestihl dozdát... Poslední, co si pamatuju, bylo, že jsme se s O. potkali i po představení, ale dál už nic. Aspoň si můžu optimisticky představovat, že mě poznal a pokračovali jsme v našem příjemném rozhovoru.:D
Třetí sen si pamatuju ze všech nejhůř, bohužel. Ani pořádně nevím, jestli jsem byla jednou z účastnic snu, nebo jsem byla jenom nezávislý pozorovatel. Nicméně v jednu chvíli jsem byla jakási studentka bůhvíjaké konzervatoře, která pomáhala kamarádce s přípravou na vystoupení - já i učitelka jsme věděli, že je skvělá, a že vystoupení všechny posadí na prdel, ale pořád jí nešla poslední část choreografie. Na generálku a vystoupení nakonec přišla ještě další parta kamarádů, kteří původně nesměli přijít, ale ta učitelka je zavolala, že to třeba pomůže. Pomohlo - a není nic lepšího než se probudit po úžasném happy endu.:)
Podle snáře mě prý čekají příjemné zážitky. Sem s nimi, těch není nikdy dost!

Žádné komentáře:

Okomentovat