sobota 2. června 2012

Atakama - Neosporimaja Pravda

Atakama nepatří mezi mé absolutně top skupiny, ale Eka mě nikdy nepřestane fascinovat. Aneb "mamí, to chci být já".:D Jestli mají jiní zpěváci v hrdle zlato, Eka tam má démona.
Jejich nový singl jsem si musela nejdřív trochu naposlouchat, protože na první poslech to nebylo nic moc, ale na desátý už to bylo o něčem úplně jiném.:) (K textu podotknu jenom to, že výjimečně s ním moc nesouhlasím. Obecně nemám tyhle silně antináboženské texty ráda, ale jak se říká, názory jsou jako zadky, každý má nějaký.)


Budeš působit bolest
Jak moc, jak moc?
Co mi ještě řekneš?
Stejně to není důležité

Na kolena, tváří k zemi jsme padali
Dva tisíce let lhali
Sami pro sebe chtěli zázrak
Věřili v tu hloupost

Odejdi, nebudu čekat
Moje myšlenky se nestanou popelem
Otoč se - ohlédni se
Vidíš, že neklesám
Zvykla jsem si

Jsme ti podobní, slyšíš
Naše ego i zlost je vyšší
Naše víra v ty řádky
Které jsi nám dal, bože!

Nebudu prosit, abys zůstal
Sama si život zařídím dobře
Je mi to extrémně jasné
Moje síla je můj vztek

Krásná pohádka
Pustá slova
Absolutní pravda
Lež je mrtvá

V tvém jméně jsme zabíjeli
Milióny životů
Milióny sobě podobných
Dokud ses nenapil krve

Ale přemýšlím, jestlis neměl pravdu
A my skutečně nemuseli to všechno udělat
Byl to tvůj poslední dar
Na odchodu dal jsi nám odvahu

Zvykla jsem si na tu roli
Sladký jed
Už se mi celkem líbí ta bolest
Moje

Žádné komentáře:

Okomentovat