Nebude to číslované od nejoblíbenější nebo tak, prostě jenom tak, jak mě to zrovna napadlo.:)
1. Jessie J - Who's Laughing Now
Nejsem bůhvíjaká fanynka Jessie J, vlastně jí v podstatě ignoruju. Ale v téhle písničce jsou zkrátka pasáže, které sedí jako zadek na hrnec - "So you think you know me now? Have you forgotten how you would make me feel when you drag my spirit down? But thank you for the pain, it made me raise my game." Taky mám za sebou takové zážitky jako že celá třída proti mě, jsem divná, nikdy to nikam nedotáhnu, mám divnej styl a blablabla. Zpěvačkou nejsem a být nehodlám:D, v tomhle případě se ke mě ti dotyční začali chovat rozdílně kdekoliv mimo třídu, např. když zjistili že máme společné kamarády. Nebo když viděli moje obrázky. A tak dále. "My reply?" Jessie to říká ve videu celkem přesně.
2. Nik Kershaw - The Riddle
Úžasně uklidňující písnička. Vždycky mě dokáže spolehlivě pohladit po duši. Málokdy, když se mi objeví v přehrávači, odolám pokušení pustit jí několikrát po sobě. Jediné, co mě na ní trošičku, ale jenom malinko, štve, je, že si doteď marně lámu hlavu nad tím, co tím chtěl básník říci - a klip tomu moc nepomohl, spíš naopak. Ale já to jednou rozlousknu.:)
3. Palo Habera - Láska, Necestuj Tým Vlakom
Jen se smějte.:P Ale zaprvé je to písnička mého děství a zadruhé se k ní váže spousta vzpomínek - na noci strávené na kamarádčině chatě, na některé lásky... I když je tahle písnička ve své podstatě smutná, vážou se k ní samé silné vzpomínky - myšleno v dobrém slova smyslu.
4. Aleš Brichta a Pavla Kapitánová - Satanica
Tuhle písničku jsem milovala zejména v deváté třídě. Jak jsem říkala, nebylo to ve škole vždy jednoduché, a zrovna osmička bylo takové hodně krizové období, kdy se po mě vozil každý kdo mohl. Ne, že by devítka byla lepší, ale tak nějak jsem si z toho, zejména ve druhém pololetí, přestala dělat hlavu. Zkrátka přišlo nějaké takové to malé sebevědomí, nevím, kde se vzalo, zkrátka přišlo.:) A tahle písnička mě dost motivovala. "Stále stejná, sobě věrná zůstává dál Satanica."
5. Bruce Dickinson - Tears Of The Dragon
Na tuhle mě přivedla moje maminka, která mi vždycky tak nenápadně podsouvala svoje oblíbené písničky. Takže tuhle mám nejvíce spojenou právě s ní. Na tu část dětství, kdy už to skoro nebylo dětství, ale puberta, na chatu a prázdniny, na to, jak jsem mamince psala dopisy a přiznala se jí, že jsem poprvé v životě kouřila cigaretu...:))
Tak to byla první pětka, další pětku očekávejte... No, bůhví kdy, jako vždy.:)
Žádné komentáře:
Okomentovat