úterý 15. ledna 2013

Nová Hlídka - vážně takový propadák?

Ještě než jsem začala Novou Hlídku číst, slyšela jsem na ní z různých stran ne příliš nadšené recenze, vycházející většinou z porovnání se starými díly. Prý je to nuda, je to ploché a zůstalo to kdesi na půli cesty. Takže, jaký je můj osobní pohled na věc?
Předem je potřeba říct, že Nová Hlídka je čtivá. Je stejně dobře čtivá jako kterákoliv jiná knížka z řady Hlídek, i když už se do ní, pravda, nedá tak moc zažrat jako třeba do Šeré Hlídky, kterou jsem prakticky odmítala pustit z ruky a proseděla nad ní mnoho hodin v kuse. Lukjaněnkův styl vyprávění ale zůstává stejný, takže v tomhle ohledu rozhodně není škoda času po Nové Hlídce sáhnout.
Že děj je trochu plošší, to je bohužel pravda. Tentokrát se celý děj prakticky pořád dokola točí jenom kolem Antona, ostatní postavy v podstatě vystupují jako statisti nebo mu sekundují. Trochu mi chybí těch více vrstev, větší pouť do historie a osobnosti jiné postavy; samozřejmě, po pěti dílech už ji u většiny hlavních postav známe a u těch nových ji v tomto případě vlastně ani zjišťovat moc nepotřebujeme, ale při vzpomínce na Denní nebo Šerou Hlídku to trochu zamrzí. Nehledě na to, že staré postavy dostávají naprosto minimální prostor, a ty, které dostávali minimální prostor už dříve, ho mají ještě menší (například moje oblíbenkyně Olga). Tohle vše ale ještě není tak hrozné, děj je zajímavý i tak. Co ale doopravdy považuji za průšvih, je v podstatě totální vyšachování Temných. Autor několikrát zdůrazňuje, jak je svět na existenci Světla a Tmy závislý a jak musí být udržována rovnováha, a v zápětí tento postoj v knize sám rozdupe tím, že Světlí mají nulovou kouzelnici, tím pádem jsou ti nejdůležitější a co je nám po nějakých Temných a basta pudli.
Ani vstup nového hráče Tygra na scénu není tak impozantní, jak by mohl být. Nějak po skončení příběhu nemůžu překousnout onu pachuť, která ve mě trvá už od Poslední Hlídky, a kterou nedokážu přesně popsat; nejlépe jí asi vystihnu tím, když konstatuju, že z Antona se čím dál víc stává "všeobecný kámoš". Nechci tohle víc rozebírat, abych nespoilerovala.
Jak to shrnout závěrem? Nečekejte skvělou promyšlenost a osudovost přechodzích děl a nebudete zklamaní. Pokud tu někdo z vás sleduje Supernatural, přirovnala bych Novou Hlídku k řadám, které přišli po páté sérii. Už to není a ani to nemůže být ono, ale pořád to ještě dokáže bavit.

5 komentářů:

  1. Ja sa na ne už 3 roky chystám, ale furt mi do toho niečo vlezie, takže som doteraz prečítala len polovicu Noční hlídky. Čítala si ale Bludiště odrazu?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, tak na Bludiště odrazů se zase neustále chystám já a stále nic z toho...:) Četla jsem jenom Lživá zrcadla.

      Smazat
    2. Neboli tie napísané ako druhé? :D Ale obe knihy sú v celku vydarené, aj keď sme sa s kamarátkou zhodli, že nevieme, ako autor myslel niektoré veci.

      Smazat
    3. No, jsou.:D Ale bohužel jsem limitovaná naší městskou knihovnou, Hlídky jsem si nebála rovnou koupit, ale třeba koupit si Nanečisto/Načisto, tak si vytrhám vlasy, protože se mi ty knížky vůbec nelíbily, takže musím brát to, co v knihovně mají. A to Bludiště odrazů bohužel není.:D Ale Zrcadla se mi líbila, dala se číst i bez toho prvního dílu.:)

      Smazat
    4. Tak, Hliadky prečítané a s Tvojím popisom k Novej hliadke plne súhlasím! :)

      Smazat