Zajímavost: Divocí koně Černobylu

Už od mala jsem trochu krvelačná a vždycky mě fascinovaly nejrůznější katastrofy, ať už ty přírodní, nebo způsobené člověkem. A Pripjať byla mojí láskou na první pohled už někdy v šestnácti letech. Dnes je tak tomu u mnoha lidí, ale tehdy nikdo neměl ani páru, že vůbec nějaká Pripjať stojí a co to do háje jako má být - jednou jsem na toto téma dělala anketu u nás ve škole a nejlepší odpověď byla ve stylu "asi nějakej kopec někde na Moravě".:D
Stejně tak se mi vryl do paměti ještě zážitek mnohem starší, kdy jsem byla skutečně ještě malé pískle a naši mě vzali do zoo. Už jsem trochu uměla číst, takže jsem všechny cedulky pečlivě zkoumala, což bylo sice časově hodně náročné, ale naštěstí mám chápavou a tolerantní rodinu...:)) Nejdýl jsem pak stála u ohrady s koňmi Przewalského - ne snad proto, že by mi jejich cedulka trvala na přečtení tak dlouho, ale protože mi bylo hrozně líto, že právě podle té cedulky tihle krásní koníčci už ve volné přírodě vůbec nežijí. No a jednoho dne se tyhle dva zážitky naprosto nečekaně potkaly...:)

Koně Przewalského ve svém přirozeném prostředí vyhynuli na přelomu 60. a 70. let minulého století. První pokus vrátit je zpět do jejich přirozeného prostředí proběhl v roce 1992 v Mongolsku, a program na jejich návrat do přírody je aktivní například v Německu, USA, Maďarsku, Francii, Číně a Ukrajině - kde pro mnoho lidí jistě překvapivě byla tato zvířata vypuštěna právě do zóny kolem Černobylu.
Po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl začala zvířata v jejím okolí umírat na nemoc z ozáření, a ta, která přežila, byla neplodná. Ale přiroda se rychle začala vracet do svých pozic - do zóny se brzy vrátili vlci, medvědi, kanci, jeleni a výři, ve struktuře sarkofágu se dokonce uhnízdili ptáci. I když samozřejmě nemůžeme zatím vědět, jaký bude osud dalších generací těchto zvířat.
Koně Przewalského do zóny vypustili poprvé v roce 1998. Tehdy ale pokus nedopadl dobře, zvířata se nedokázala adaptovat a brzy zemřela. Další vypuštění už ale dopadla lépe a už v roce 2003 se v zóně proháněla početná stáda. Bohužel s otevřením kdysi neprostupně střežených hranic zóny musí koně čelit stejnému nebezpečí, jako v minulosti - lovu. Pytláci je loví nejen pro jídlo, ale také se na nich učí střílet zvěř. Dnes je proto počet koní poloviční, než jaký byl před deseti lety.

A tohle je video, které jsem kdysi při prohlížení videí o Černobylu a Pripjati objevila, a které mi vykouzlilo skutečně široký úsměv na tváři.:) No schválně, koho z vás by to napadlo, že i tak strašná tragédie, jakou byl Černobyl, může aspoň trochu pomoci dobré věci?