neděle 25. května 2014

Mezinárodní žranice

Zúčastnila jsem se letos jako slečna u stánku Dne vědy na MU, a protože jsem při lanaření svých přátel a známých byla nějak málo úspěšná, rozhodla jsem se zkusit vás nalákat aspoň na příští ročník - protože kdo letos nepřišel, ten o moc přišel.:)
Nevím bohužel, jak to probíhalo na jiných fakultách, jelikož jsem se, logicky, na jejich program nemohla dostavit osobně, ale program to jinak byl velmi barvitý a myslím, že bych asi stejně nestihla oběhat všechno, co bych chtěla - zdravotní rychlokurz na LF, nejrůznější pokusy na PřF... Den jsem strávila na CJV (centrum jazykového vzdělávání) a musím říct, že to bylo nejlepší umístění, jaké jsem si mohla přát. Tak čtěte a příští rok tam vás chci všechny vidět nastoupené.:)
CJV nabídla tři progamy - antikvariát, kde si mohli návštěvníci koupit nejrůznější učebnice a příručky, simulaci videokonferenční výuky a ochutnávku několika národních kuchyní - francouzské, britské, čínské, španělské, ruské a německé. Nemusím jistě říkat, který program táhl nejvíce.:) S ochutnávkami bylo spojené představení jednotlivých zemí, milé dámy a milí pánové u stolečků rádi odpovídali na všechny otázky, a na soutěživější typy čekaly nejrůznější úkoly, jejichž splnění bylo odměněno čokoládou. Bohužel jsem neměla možnost ochutnat všechno, přeci jen, byla jsem tam pracovat, a ne se nacpávat, ale tu jídelní část tu prostě musím trochu rozepsat, protože miluju zkoušení nových věcí a objevila jsem několik skutečně božích jídel, které si prostě někdy musím vyzkoušet.:)
Začínáme u britského stolu. Ve chvíli, kdy jsem přišla, byly k dispozici dvě ochutnávky - Toad in the hole a Eton mess. Nevím, proč se první pokrm jmenuje zrovna ropucha v díře, google by třeba byl chytřejší :), ale chutnalo to báječně - yorkshire puding jsem si zamilovala už při první návštěvě Anglie a v kombinaci s klobásou prostě nemohl zklamat. Ale Eton mess... To je pro mě vítěz celého dne. Rozdrcené pusinky, čerstvá šlehačka a navrch nakrájené jahody. Málem jsem snědla i tácek, jak to bylo dobré.:))



Rusové se u svého stolu rozšoupli a kromě chleba s kaviárem nabízeli ruskou vodku i s nezbytnou kyselou okurkou na zakousnutí. U tohohle stolu jsem se sekla ani ne tak kvůli jídlu, jako kvůli tomu, že jsme se zakecali o Teoně Dolnikové...:)




Na španělský stůl jsem se těšila asi nejvíc. Moje milované tortilla chips s guacamole, šunka se žlutým melounem, sangria... To přece musí každý znát, a kdo nezná, ať kouká rychle napravit.:)


U německého stolu jsme se zdrželi nejkratší dobu, protože byl téměř celý vyžraný, navíc část německé kuchyně se připravovala venku na grilu společně s čínskou várkou (currywurst, co jiného!). Ale co mě dostalo, byly kousky sacheru, které jsme na tomto stole objevili... Já měla tedy sacher vždycky spojený s Rakouskem.:)


O většinu lahůdek na francouzském stole jsem bohužel jenom tak zavadila okem, ochutnala jsem pouze fondue (poprvé v životě, přiznávám se, a doufám, že ne naposled :D) a jakýsi desert z pěny, příšerně sladkého ovocného základu a s jahodou, tmavým cukrem a jakýmsi zeleným lupením navrch - název jsem úspěšně zapomněla.:D Francouzský stůl byl zároveň nejzdravějším stolem, měl k dispozici hned tři mísy salátů. Hromada zeleniny a vajíčko k tomu, co chtít víc.:)


No a konečně se dostávám k poslednímu, čínskému, bodu. Tady jsem už vůbec neměla šanci si názvy zapamatovat, takže vám bude muset stačit můj popis.:D První jídlo, které se servírovalo v místnosti společně s ostatními, byly kostky tofu s mletým vepřovým masem a kořením, rýže a "pálivá okurka". Okurka pálila nejvíc ze všeho, a to díky důkladnému vymáchání ve směsi česneku, pepře a já nevím čeho všeho ještě.:) Venku na grilu se pak pekl jehněčí špíz (prokládaný na střídačku libové-tlusté) a k němu... Překvapení dne...:D Grilovaný knedlík. Bylo nám k tomu podáno takové vysvětlení, že v asijských bistrech rychlého občerstvení je vždy možnost dostat něco "na zakousnutí" pálivého jídla, obvykle se prostě opeče nějaký chleba, který se ale také posype kořením, takže jeho funkce coby zákusku po pálivém se tím trochu ztrácí.:D Ale, světe div se, grilovaný knedlík s čínským kořením byl dobrý jako blázen.

Doufám, že jsem vás už navnadila dostatečně, a pokud vám teď netečou sliny... Tak snad nejste člověk.:D

5 komentářů:

  1. Vypadá moc dobře, teda já jako vegetarián bych tam vyžrala asi jenom to sladký, ale i to by mi stačilo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem si to teď schválně rekapitulovala (koukám, že jsem na některé věci, jako třeba tortilly a kvas zapomněla), a masová jídla byla v menšině, takže i vegetariáni by určitě měli bohatý výběr.:) Hůř už by na tom byli, jako tradičně, vegani...:D

      Vymazat
  2. Vypadá to všechno moc hezky. Asi bych také ochutnal od všeho, spíš jen kvůli jeho pověsti by mě zajímalo jak chutná kaviár. I ty ostatní jídla znějí velmi lákavě, a ten jahodový dezert vypadá úchvatně i na obrázku :) Já vlastně nikdy moc možnost ochutnat ze světových kuchyní neměl, sice jezdíme pravidelně do Itálie, ale ten hotel je český, a vaří se tam spíš něco na způsob česko- italského nepřátelství :D Ale je pravda, že i tam jsem poprvé v životě ochutnal tuňáka (a žádný extra dojem na mě neudělal, ale možná jen nebyl správně dochucený), a i těstoviny které jsem ani nevím proč (vyjma špaget) nějak vynechával.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejezdíte náhodou do hotelu Milano? Ten popis je mi velmi povědomý...:D Dodnes mě straší jejich rádobyaldente těstoviny s rozlisovaným nechutným rajčetem a další "laskominy"... Ale nahradila jsem si to tehdy pravou italskou zmrzlinou a pizzou v jedné malé místní restauraci. A to víno, co jsem si odtud přivezla... Nejlepší červené víno, co jsem kdy pila.:)

      Vymazat
    2. Jezdíme do hotelu Portofino, v malém městečku Caorle. A těstoviny tady neumí také. Nemluvě o Caesar salátu, který má v sobě kousky kuřecího masa a je pro jistotu nedochucený, navíc se obávám že takzvaný dresink představuje jen obyčejná a ještě ne moc dobrá hořčice která ten salát spíše kazí. Teď se přiznám k nečemu šílenému, já pravou italskou zmrzlinu ještě nikdy neměl. S tou pizzou jsem na tom líp :) Červené víno je de facto jediný druh alkoholu který mám rád. Samozřejmě je i spousta jiných a jistě i velmi dobrých nápojů, ale mě prostě to červené víno vyhovuje. A nikoho nepřekvapím když řeknu že preferuji Lambrusco, které má bohužel v čechách hodně špatnou pověst. Mě si ale získalo, určitě i jiná italská vína budou dobrá, ale mě to Lambrusco hrozně baví v tom že je sladký. A když jsme u vína, tak přemýšlím že si koupím láhev G. H. Mumm a otevřu ji až Ferrari vyhraje nějaký závod :D

      Vymazat